HŘMÍ
Nořím se do vesmíru sama sebe
za bouře zuřivé se sluncem zářícím na modré nebe,
jak černá dáma, co krále na pusté šachovnici chrání
u padlé věže a jezdce bez koně v pokosené stráni.
Kapky tříští se a voda bublá řečištěm Vrchlice.
Mít tak klidnou hladinu pode dnem staré pramice.
Ve slepém rameni Ohře tiše snít sny dívčích vlasů,...